Spolupráce s Radou EU
Rada EU reprezentuje členské státy a má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. Každá členská země je v ní zastoupena na ministerské úrovni. Každý ministr v Radě EU je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády a nese odpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a občanům.
Rada EU spravuje celou řadu oblastí, a proto se vyskytuje ve více formacích. V roce 2009 bylo zakotveno deset základních formací Rady EU. Pro ERÚ je z hlediska sledování činnosti důležitá Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE), jejíž cílem je vybudovat moderní, konkurenceschopné a efektivní trhy a infrastrukturu a vytvořit transevropské dopravní, telekomunikační a energetické sítě.
Každý členský stát EU má v Bruselu své zastoupení pod označením Stálé zastoupení (Permanent Representation). V čele jednotlivých zastoupení jsou stálí velvyslanci (Permanent Representative), což jsou obyčejně velmi zkušení diplomaté. Společně tvoří Výbor stálých zástupců (COREPER), který například připravuje schůze ministrů. COREPER se schází každý týden a jeho hlavním posláním je zajistit, aby se na ministerské úrovni řešily pouze ty nejdůležitější a nejcitlivější problémy.
Evropská komise
Evropská komise pomáhá utvářet celkovou strategii EU, navrhuje nové právní předpisy a politická opatření EU, monitoruje jejich provádění a spravuje rozpočet EU.
Evropská komise je výkonnou složkou Evropské unie. K jejím hlavním úlohám patří:
- navrhování právních předpisů
- provádění rozhodnutí
- kontrola dodržování smluv EU
- řízení každodenní činnosti EU
Evropská komise je rozdělená na několik Generálních ředitelství, které se zabývají vlastí specifickou problematikou. V oblasti energetiky je pro ERÚ a regulaci energetiky klíčová práce následujících ředitelství:
- Generální ředitelství pro energetiku (DG ENER)
- Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP)
- Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST)
Z dlouhodobé perspektivy jsou pro energetiku Evropské unie zásadní dva strategické dokumenty: Clean Industrial Deal a Action Plan for Affordable Energy. Tyto dokumenty byly představeny 26.2.2025 a jsou reakcí na zaostávající konkurenceschopnost průmyslu EU ve světě. Cílem Clean Industrial Deal je propojit konkurenceschopnosti a klimaticky šetrnou politiku v jednotnou růstovou strategii. K tomuto má dopomoci Action Plan for Affordable Energy, jehož cílem je snížení cen energií pro domácnosti i průmyslový sektor.
Energetická politika a klíčová evropská legislativa
Právní základ:
- Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (článek 194)
Zvláštní ustanovení:
- Zabezpečení dodávek: SFEU (článek 122),
- Energetické sítě: SFEU (články 170–172),
- Uhlí: Protokol 37 objasňuje finanční důsledky vypršení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 2002,
- Jaderná energie: Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu) slouží jako právní základ pro většinu akcí EU v oblasti jaderné energie
Další ustanovení ovlivňující energetickou politiku:
Cíle
Podle energetické unie (2015) je pět hlavních cílů energetické politiky EU:
- Diverzifikovat evropské zdroje energie zajištěním energetické bezpečnosti prostřednictvím solidarity a spolupráce mezi zeměmi EU
- Zajistit fungování plně integrovaného vnitřního trhu s energií, umožňující volný tok energie přes EU prostřednictvím odpovídající infrastruktury, a bez technických nebo regulačních překážek
- Zlepšit energetickou účinnost a snížit závislost na dovozu energie, snížit emise a podpořit zaměstnanost a růst
- Dekarbonizovat ekonomiku a přejít na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s Pařížskou dohodou
- Podporovat výzkum v oblasti nízkouhlíkových technologií a technologií čisté energie a upřednostňovat výzkum a inovace s cílem podpořit energetický přechod a zlepšit konkurenceschopnost
SFEU (článek 194) stanoví, že některé oblasti energetické politiky mají sdílenou pravomoc, což signalizuje posun směrem ke společné energetické politice. Každý členský stát si nicméně zachovává právo „určit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volbu mezi různými zdroji energie a obecnou strukturu svých dodávek energie“ (článek 194 odstavec 2).
Předsednictví 2022
Předsednictví v Radě EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Předsedající země zastává nejen organizační, ale také zprostředkovatelskou, politickou a reprezentační funkci. Každá země si určí před začátkem svého předsednictví priority, které předloží Radě a Evropskému parlamentu. Členské státy také spolupracují v rámci tříčlenné skupiny neboli tria, které připravuje společný program zahrnující priority všech tří států.
Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Bylo to šest náročných měsíců poznamenaných ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a inflací. Zvolené motto „Evropa jako úkol“ proto reflektovalo tíhu zodpovědnosti a povinností, které Česká republika musela zvládnout. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se však podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti.
Zejména energetika a další aspekty spojené s ruskou invazí na Ukrajinu zásadně určovaly agendu a priority celého českého předsednictví v Radě EU. Navzdory složité situaci, které EU čelila, se České republice v čele Rady EU nepochybně podařilo udržet jednotu mezi členskými státy i v těch nejsložitějších otázkách.
Hlavní webový zdroj informací o EU v českém jazyce
Diplomatická reprezentace ČR při institucích EU
Informace o aktuálních prioritách předsedající země v Radě EU
