Média

Energetický regulační úřad sleduje vývoj cen na energetickém trhu a průběžně vyhodnocuje jejich dopad na konečného spotřebitele. Trend, kdy dochází k významnému nárůstu neovlivnitelných nákladů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v závěru roku, intenzivně zesiluje. Aby Energetický regulační úřad alespoň částečně kompenzoval stávající dynamický vývoj na energetických trzích, navrhuje v souladu s § 12 odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a  o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, úpravu výše podpory elektřiny z  vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, která je nyní definována cenovým rozhodnutím ERÚ č. 3/2018 ze dne 25. 9. 2018, stanovujícím výši podpor pro podporované zdroje energie, a to s termínem účinnosti od 1. 1. 2019.

• Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí č. 6/2018 pro plynárenství a cenová rozhodnutí č. 7/2018 a č. 8/2018 pro elektroenergetiku, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek cen energií.
• Regulované ceny v elektroenergetice na hladině velmi vysokého a vysokého napětí klesnou o 4 %, resp. o 2,2 %, na hladině nízkého napětí dojde k navýšení v průměru o 2,1 %.
• Regulované ceny v plynárenství pro velkoodběratele porostou přibližně o 0,5 %, pro maloodběratele klesnou téměř o 2,5 %, v průměru za obě kategorie dojde k poklesu o 0,6 %.

Zálohové platby, které spotřebitelé platí za energie každý měsíc, musí odrážet reálnou spotřebu. To samé platí i o případných změnách v nastavení jejich výše. Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) přibývá stížností od spotřebitelů, kterým jsou zálohy navyšovány bez legitimního důvodu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí k podporovaným zdrojům energie (POZE). Zelené bonusy vyplácené těmto zdrojům příští rok klesnou. Novými sazbami se výplata podpor bude řídit od 1. ledna 2019.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je hlavním aktérem ochrany hospodářské soutěže v České republice. Její podporu má však v energetickém zákoně zakotvenou také Energetický regulační úřad (ERÚ).

Ceny energií rostou na burze i v maloobchodním měřítku. Řada dodavatelů vydala nové ceníky už v první polovině roku, další se teď přidávají. Nárůst je patrný také u indikativní ceny plynu pro poslední čtvrtletí roku 2018, kterou dnes zveřejnil Energetický regulační úřad. Zkušenosti z praxe přitom v minulosti ukázaly, že právě růst cen přeje podomním prodejcům energií, telefonickému prodeji nebo třeba aukcím. Jde o formy prodeje, které typicky patří mezi nejrizikovější způsoby uzavírání smluv v energetice.

Od 1. srpna 2018 mě vláda jmenovala novým předsedou Rady Energetického regulačního úřadu. Ačkoliv média spekulují o okolnostech mého jmenování a následných krocích, dovolím si ubezpečit veřejnost, že první jednání Rady ERÚ od mého jmenování, které dnes proběhlo, se neslo především v pracovním a věcném duchu.

Od 1. srpna 2018 jmenovala Vláda ČR nového předsedu Rady Energetického regulačního úřadu. Stal se jím Vratislav Košťál, který zároveň obhájil svůj mandát člena Rady ERÚ pro další pětileté funkční období.

Na Českou obchodní inspekci a Energetický regulační úřad se obracejí lidé, kterým byla vystavena sankce od dodavatele energií, či zprostředkovatelské společnosti, a kteří nyní čelí výhružným sdělení inkasních agentur. Agentury se přitom snaží vzbudit dojem, že pohledávku začnou vymáhat okamžitě po uplynutí 48 hodin formou exekuce. Takový postup je však v praxi nereálný.

Centrální zásobování teplem (CZT) hraje klíčovou roli nejenom ve státní energetické koncepci, která ho v oblasti energetické infrastruktury označuje za významnou konkurenční výhodu, „kterou je nezbytné udržet a posílit zajištěním podmínek pro transformaci a dlouhodobou stabilitu těchto systémů a současně zvýšení účinnosti lokální výroby tepla". V současnosti CZT zásobuje teplem víc než třetinu českých domácností. I proto zahájil Energetický regulační úřad přípravu nové metodiky regulace teplárenství.