Vznik pracovní skupiny na národní úrovni inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ) krátce po rozsáhlém výpadku elektřiny, který v červenci loňského roku zasáhl velkou část území České republiky. Jejím cílem bylo objektivně posoudit průběh výpadku a navrhnout nápravná opatření, která v ideálním případě pomohou podobným událostem předcházet, a když už nastanou, tak urychlí jejich řešení a omezí dopady na odběratele.
Pracovní skupina postupovala souběžně s vyšetřováním události na evropské úrovni, kterým se zabýval nezávislý expertní panel zřízený ENTSO-E a ACER, jenž obdobné výpadky z technického pohledu standardně řeší v rámci jednotných evropských postupů. Jedním z prvotních úkolů národní skupiny proto byla i formulace konkrétních otázek, kterými se expertní panel následně zabýval, jak dokládá i jím aktuálně zveřejněná zpráva (dostupná zde). Obě zveřejněné zprávy komplexně popisují danou událost a nápravná opatření.
Národní pracovní skupina vedená ERÚ se skládala ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Celou událostí se zabývala v širším kontextu než technický expertní panel a identifikovala 30 podnětů, které řešila ve třech liniích: technicko-provozní, legislativní a komunikační.
„Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny. Závěry pracovní skupiny zároveň představují konsensus všech zúčastněných odborníků,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.
Technicko-provozní oblast zahrnovala více než polovinu ze všech podnětů. Zaměřovala se zejména na provozní postupy, dispečerské řízení, komunikaci provozovatele přepravní soustavy s provozovateli distribučních soustav a výrobci a na chování jednotlivých zdrojů. Pracovní skupinou byl mimo jiné doporučen tzv. retrofit střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny, který posílí jejich odolnost, a tím odolnost celé elektrizační soustavy v případě mimořádných událostí. To, že skupina pracovala s objektivním popisem příčin a průběhu celé události, potvrdil také oponentní posudek zpracovaný ČVUT.
V legislativní oblasti byla navržena změna pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem zvýšit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie v mimořádných situacích, která se již propsala do novelizované vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Pracovní skupina apelovala také na legislativní změny vedoucí k urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona.
Komunikační linie šetření výpadku vedla k úpravám systému krizové komunikace, především v oblasti automatického a standardizovaného informování všech účastníků. Již zavedený a otestovaný systém krizové komunikace nově zajišťuje, že potřebné informace jsou všem relevantním subjektům včas doručeny. Provozovatelé energetických soustav také uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, které budou pravidelně opakovat.
„Pracovní skupina se soustředila na praktickou rovinu problému a rychlou implementaci navrhovaných změn. Jak zachycuje naše závěrečná zpráva, i díky tomuto věcnému přístupu se nám řadu z navrhovaných opatření podařilo již zavést. Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je pak potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ uzavírá Jan Šefránek.
Závěrečná zpráva je dostupná v odkazu níže.
