Tuzemskými médii a sociálními sítěmi bouřlivě proběhla informace o tom, že se v příštím roce o vysoké desítky procent zvýší cena regulované složky u elektřiny a plynu pro domácnosti a až o dvě stě procent pro firmy. Na to, jak to s cenami energií v příštím roce bude, odpovídá Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
O regulovaných cenách se bavíme hlavně proto, že jsme vydali návrh cenového rozhodnutí do takzvaného veřejného konzultačního procesu – a následně z něj některá média udělala „senzaci“. Finální rozhodnutí našeho úřadu bude vydáno až na konci listopadu tohoto roku, stejně jako každý rok. Především ale došlo v některých případech k nepochopení, a tudíž i zkreslení stavu. Na celkovou cenu energií, tedy na to, co lidé a firmy najdou na fakturách, totiž má velmi výrazný vliv také druhá, tzv. neregulovaná část ceny energií. Ta bude rovněž v příštím roce tvořit nadpoloviční většinu ceny elektřiny i plynu – a v průběhu letoška významně klesala.
Můžeme si nejprve vysvětlit, z čeho všeho se skládá konečná cena za energie, to, co zákazníci mají na faktuře?
Určitě. Cena energií se skládá ze dvou složek. Je to regulovaná a neregulovaná část. Neregulovaná část je cena, která se odvíjí od trhu s komoditami, se zemním plynem a se silovou elektřinou. A když se soustředíme na tu regulovanou část, která v celkové ceně představuje menší podíl, tak ta se u elektřiny skládá z ceny za služby sítí, z ceny systémových služeb a je tam velký podíl podpory podporovaných zdrojů energie, tato část je jen u elektřiny.
A jakou roli má ERÚ při určování ceny energií?
Já bych si dovolil nabourat tu obecnou představu, která koluje i ve sdělovacích prostředcích, že ERÚ se nějak rozhodl a že ceny budou o tolik a tolik procent vyšší, a stejně tak by se mohl rozhodnout, že budou nižší... My fungujeme za základě energetického zákona, jako určitá kalkulačka cen na základě vstupů, kterými jsou náklady, výše majetku distribučních společností a podobně.
Naše pravomoci jsou zcela jednoznačně dány energetickým zákonem, v němž stojí, že náš úřad musí zohlednit oprávněné náklady provozovatelů distribučních soustav, aby byl zajištěn jejich bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz. Takže my, jako regulátor, máme omezené volby nebo možnosti, jak bychom mohli ceny nějakými svými úvahami podstatně ovlivnit. Regulační metodika je jasně daná a my náklady distributorů prostě musíme zobrazit do cen pro konečného zákazníka.
Pokud bychom regulované ceny nezvýšili, nejenže bychom tím porušili zákonná pravidla, ale především, a to by bylo mnohem horší – provozovatelé soustav by neměli prostředky na jejich provozování. To znamená, že by tady mohlo docházet k zanedbávání údržby sítí, nemožnosti připojení nových odběrných míst a v konečném důsledku k výpadkům sítí.
Chtěl bych zdůraznit, že to, co jsme jako úřad mohli pro snížení regulovaných cen udělat, jsme už z velké části udělali. Využíváme ale limitovaný prostor, který nám zákon dává. V průběhu roku jsme přijali konkrétní opatření, jimiž jsme snížili dopady do regulovaných cen již o deset miliard a další, menší úspory vzejdou ještě z konzultačního procesu.
Jaké jsou důvody pro zvýšení regulovaných cen v příštím roce?
Že část ceny, která je regulovaná, roste, je faktem. Ale neroste z nějakého rozmaru regulačního úřadu, nebo proto, že jsme se tak z roku na rok rozhodli, ale zvyšuje se jednoznačně kvůli tomu, jaká je situace na trhu s komoditami. Doznívá na něm krize, která zasáhla celý energetický trh.
Ceny rostou hlavně proto, že dopady energetické krize na spotřebitele i firmy v letošním – a částečně i v minulém roce – byly dotovány ze státního rozpočtu. Dotace do regulované složky ceny v letošním roce dosáhly, nebo ještě dosáhnou, částky 60 miliard korun. Na příští rok ale dotace výrazně klesla. Zároveň se ceny komodit, které také vstupují do regulovaných cen, stále pohybují v úrovni více než dvojnásobku předkrizových hodnot. V roce 2023 bylo podstatné zvýšení těchto nákladů také kompenzováno vysokými dotacemi, které pro rok 2024 odpadají.
A jaké konečné ceny v příštím roce lidé a firmy na fakturách za energie najdou?
Celková cena, kterou konečný zákazník hradí, se skládá jak z regulované, tak neregulované části. A přestože v první jmenované dojde k nárůstu ceny, ceny silové elektřiny a zemního plynu letos naopak klesaly.
Cenovou hladinu začátku letošního roku v neregulované složce nejlépe vyjádříme zastropovanou cenou. U elektřiny jde o strop 5000 korun bez DPH, u plynu 2500 Kč. Dodavatelé ale postupně zlevňovali, a tak když tato čísla porovnáme s ceníky, které mají platit od ledna, pak zaznamenáme výrazné zlevnění. U zákazníků, kteří byli na stropu, by tak v elektřině nemělo dojít k žádnému nárůstu, a u plynu by měl být dokonce pokles, a to o dvacet až třicet procent. Ale je třeba říct, že pro každého zákazníka je to velmi individuální, a to mnohem více než v minulosti. Záleží na tom, kdy zákazník uzavřel smlouvu a na jakou cenu, zda a kdy bude tu cenu, kterou má nasmlouvánu s dodavatelem, měnit.
Co byste v současné situaci doporučil spotřebitelům?
Zejména bych je chtěl upozornit, že na našich webových stránkách najdou rady, jakým způsobem se sami zákazníci mohou postarat o to, aby jejich platby za elektřinu nebo plyn byly nižší. V první řadě by si měli zkontrolovat, jakou mají uzavřenou smlouvu. V případě, že jim nevyhovuje, pak kontaktovat stávajícího dodavatele a snažit se domluvit si s ním výhodnější podmínky, případně si najít dodavatele nového.
Řada dodavatelů, těch solidních, sama deklaruje, že se snaží zákazníky kontaktovat a nabízet jim výhodnější nabídky, než jaké byly v letošním roce, kdy ceny byly zastropované. Zároveň doporučuji zákazníkům obezřetnost při uzavírání smluv – důležité je přečíst si všechny obchodní podmínky a návrhy smluv a být zvlášť opatrný při uzavírání smluv prostřednictvím zprostředkovatelů.
K tomu, aby si zákazník porovnal možnosti nabídek jednotlivých dodavatelů, může sloužit například naše zcela nová cenová kalkulačka uveřejněná na webových stránkách našeho úřadu.
